
Elvis rozvlnil boky, Chruščov dějiny. Vítejte v roce 1956!
Vítejte v roce plném zvratů a překvapení, vítejte v roce 1956.
Když se lidé 1. ledna probouzeli po silvestrovské noci, ještě nikdo z nich netušil, že je čeká rok plný dramat. Ze začátku to tak ani nevypadá. V Praze pět minut po půlnoci přivítají první občanku – dcerku zaměstnanců ČKD Stalingrad, po několika letech je opět možné si legálně vsadit a dochází i k liberalizaci domovního řádu: pokud to sousedy neruší, můžete prát i po desáté hodině večer.
Leden je mírný i z hlediska počasí a všichni už dychtivě vyhlížejí jaro. Jenže, jak se zpívá v písni: „My čekali jsme jaro a zatím přišel mráz“. A ten v únoru udeří doslova drtivě. V celé Evropě mrzne, až praští. Zamrzají auta, nejezdí vlaky, lékaři bojují s omrzlinami. Aby ne, když na trhu chybí klapky na uši.
A únor přináší nejen mráz, ale i šokující zprávy. Přicházejí z Kremlu a tentokrát nejsou až tak mrazivé – na XX. sjezdu KSSS odpálí Nikita Chruščov bombu jménem kult osobnosti a jeho důsledky. Začíná tak proces destalinizace, který postupně vyústí v uvolněnou a radostnou atmosféru šedesátých let.
Aby ovšem té radosti nebylo příliš, následuje v říjnu krvavé potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku a také neméně krvavá válka o Suezský průplav.
V Italské Cortině d´Ampezzo se uskuteční zimní olympijské hry – první, které přenáší televize –, v australském Melbourne se koná letní olympiáda – pro změnu první na jižní polokouli. Americká filmová hvězda Grace Kelly si bere monackého knížete Rainiera, Marilyn Monroe se vdává za dramatika Arthura Millera, Elvis Presley vládne žebříčkům hitparád a do Prahy se zpožděním způsobeným suezskou krizí dorazí kokosy na předvánoční trh.
Rok 1956 je zkrátka událostmi naplněný až po okraj, tak se pojďme ponořit do vzpomínek…